Komplexní Tolkienovská knihovna: Literární odkaz J.R.R. a Christophera Tolkienových

Úvod do Tolkienovské knihovny

Monumentální přínos J.R.R. Tolkiena k žánru fantasy literatury, především prostřednictvím děl Hobit a Pán prstenů, uchvátil celé generace čtenářů. Nicméně plné pochopení jeho literárního génia a hloubky jeho vymyšleného světa, Středozemě, vyžaduje seznámení s jeho širšími vědeckými pracemi a neúnavnou oddaností jeho syna, Christophera Tolkiena. Christopherova role literárního vykonavatele byla klíčová, neboť přetvářel fragmentované rukopisy do ucelených vyprávění a vědeckých poznatků, čímž odhalil skutečný rozsah otcova legendária.

V tomto textu si kladu za cíl poskytnout komplexní a kategorizovanou bibliografii J.R.R. Tolkiena a Christophera Tolkiena, podrobně popisující jejich publikovaná díla, jejich obsah, data vydání a významná fakta, včetně dostupnosti překladů. Slouží jako „Tolkienistická knižnica“, základní knihovna pro nadšence i badatele.

Při zkoumání díla J.R.R. Tolkiena a jeho syna se odhaluje hluboké literární partnerství, které přesahuje pouhou redakční práci. Christopher Tolkien byl opakovaně označován nejen jako editor, ale jako J.R.R. Tolkienův „hlavní kritik a spolupracovník“. Christopher čelil obrovské výzvě při organizování otcových spisů, které byly „obrovské co do množství, neuspořádané, plné spíše začátků než konců“, a často obsahovaly měnící se jména postav a rukopisy s částečně vymazanými pasážemi. Této práci se věnoval 45 let. Tento vztah naznačuje, že podstatná část Tolkienova literárního dědictví, zejména rozsáhlé legendárium Středozemě, které přesahuje Hobita a Pána prstenů, je výsledkem Christopherovy hluboké vědecké a redakční práce. Bez jeho pečlivého úsilí by velká část složité historie, mytologie a jazykových základů Středozemě zůstala nepřístupná, což by zásadně změnilo rozsah a hloubku Tolkienova publikovaného odkazu. Toto pochopení je zásadní pro jakékoli seriózní studium Tolkienova kompletního díla.

I. J.R.R. Tolkien: Díla o Středozemi nebo s ní související

Tato kategorie zahrnuje základní vyprávění, která definují Středozem, od široce oblíbených románů až po složité mytologické a historické záznamy sestavené posmrtně. Zdůrazňuje tvůrčí vizi J.R.R. Tolkiena a rozsáhlé úsilí o vydání jeho rozsáhlého, vyvíjejícího se legendária.

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky byl poprvé vydán v roce 1937. Tento stěžejní fantasy román uvádí čtenáře do světa Středozemě prostřednictvím dobrodružství Bilba Pytlíka, Gandalfa a nebezpečné cesty za znovuzískáním pokladu od draka Šmaka, sloužící jako základní předehra k Pánovi prstenů. Kniha dosáhla celosvětového rozšíření, byla přeložena do více než šedesáti jazyků, přičemž přesnější údaje uvádějí 125 překladů (+25 revidovaných překladů) v 69 jazycích.

Pán prstenů je epická high-fantasy sága, rozdělená do tří svazků, která sleduje Froda Pytlíka na jeho výpravě za zničením Jednoho prstenu a záchranou Středozemě před Temným pánem Sauronem.

Společenstvo prstenu (1954)
Dvě věže (1954)
Návrat krále (1955)

J.R.R. Tolkien sám napsal „Průvodce jmény v Pánovi prstenů“ speciálně pro překladatele, což podtrhuje jeho pečlivou pozornost k jazykovým detailům a výzvám spojeným s přesným ztvárněním jeho vymyšleného světa v různých jazycích. Pán prstenů byl přeložen do působivých 87 jazyků (+17 revidovaných překladů) v 57 jazycích, což dokládá jeho hluboký a trvalý globální kulturní dopad.

Tato díla poskytují hlubší vhled do historie, kosmologie a postav Středozemě, pečlivě sestavená z rozsáhlých, často neúplných rukopisů J.R.R. Tolkiena. Redakční práce Christophera Tolkiena byla prvořadá pro zveřejnění těchto vyprávění.

Silmarillion, vydaný v roce 1977, byl editován Christopherem Tolkienem za pomoci Guye Gavriela Kaye. Toto základní dílo poskytuje mytologické a historické pozadí Středozemě, podrobně popisuje její stvoření a rané věky, a epické boje proti Morgothovi. J.R.R. Tolkien původně zamýšlel vydat jej spolu s Pánem prstenů v 50. letech, ale jeho vydavatel jej odmítl. Christopher se ujal nesmírného a složitého úkolu vytvořit souvislé vyprávění z otcových rozsáhlých a často neuspořádaných konceptů. Silmarillion byl přeložen do nejméně 32 různých jazyků.

Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě, vydané v roce 1980, editoval Christopher Tolkien. Tato sbírka obsahuje vyprávění a eseje J.R.R. Tolkiena týkající se Středozemě, které nebyly Tolkienem za jeho života dokončeny, a nabízejí další podrobnosti o postavách, místech a událostech, které rozšiřují zavedenou mytologii.

Húrinovy děti, vydané v dubnu 2007, editoval Christopher Tolkien. Jedná se o kompletní, samostatné vyprávění tragického příběhu z Prvního věku Středozemě, syntetizované Christopherem z různých konceptů, z nichž některé pocházejí z roku 1918. Je uznáváno jako jeden ze tří „Velkých příběhů“ Starých časů, jak je pojmenoval sám J.R.R. Tolkien.

Beren a Lúthien, vydané v roce 2017, editoval Christopher Tolkien. Tato kniha kompiluje různé verze ústředního milostného příběhu mezi smrtelným mužem a nesmrtelnou Elfkou, což je klíčové vyprávění a další ze tří „Velkých příběhů“ Starých časů.

Pád Gondolinu, vydaný v roce 2018, editoval Christopher Tolkien. Toto dílo kompiluje různé zprávy o pádu skrytého elfského města Gondolinu, čímž doplňuje trojici „Velkých příběhů“ Starých časů.

Podstata Středozemě, vydaná v roce 2021, editoval Carl F. Hostetter. Tato sbírka obsahuje eseje a poznámky Tolkiena o kosmologii, filozofii a lingvistice Středozemě, nabízející hlubší, akademický pohled na základní principy a mechanismy jeho světa.

Pád Númenoru, vydaný v roce 2022, editoval Brian Sibley. Tato kniha shromažďuje všechny Tolkienovy spisy o Druhém věku Středozemě a dramatickém pádu ostrovního království Númenor.

Bilbova poslední píseň je dojemná báseň, původně vydaná jako plakát v roce 1974.

„Průvodce jmény v Pánovi prstenů“ (editované verze): Tento průvodce, napsaný Tolkienem pro překladatele Pána prstenů, byl vydán v editované verzi v A Tolkien Compass (1975) a v plné verzi v The Lord of the Rings: A Reader's Companion (2005).

Tato monumentální dvanáctisvazková série, vydaná v letech 1983 až 1996, je ústřední pro pochopení vývoje spisů J.R.R. Tolkiena o Středozemí. Christopher Tolkien pečlivě sestavil a editoval otcovy koncepty, eseje a jazykové poznámky, čímž poskytl bezkonkurenční vhled do tvůrčího procesu. Kombinovaný rejstřík byl vydán v roce 2002.

Série Dějiny Středozemě (HoME) je opakovaně zdůrazňována v různých pramenech. Christopherův nesmírný úkol, jak je popsán, spočíval v tom, že musel uvést do publikovatelné podoby dílo, které bylo „obrovské co do množství“, „neuspořádané“ a „plné spíše začátků než konců“, s jmény postav, která se „rutinně měnila mezi začátkem a koncem téhož konceptu“. To není pouhá sbírka dokončených příběhů; je to hluboká dokumentace procesu tvorby, odhalující dynamický a iterativní přístup. Série HoME umožňuje badatelům a oddaným fanouškům provádět „archeologii“ Středozemě, sledovat genezi a vývoj jejích mýtů, postav a jazyků po mnoho desetiletí. Ukazuje, že Tolkienovo legendárium nebylo statickou, předem naplánovanou konstrukcí, ale neustále se vyvíjející, organickou entitou, hluboce odrážející jeho filologické pozadí a jeho iterativní tvůrčí proces. Tato série zásadně změnila vnímání Tolkienova díla a přesunula zaměření z pouhých publikovaných vyprávění na základní tvůrčí cestu, demonstrující, jak se jeho nápady rodily, transformovaly a zdokonalovaly.

Jednotlivé svazky série:

Kniha ztracených pověstí, část I. (1983) – Představuje nejranější mytologická vyprávění Středozemě.
Kniha ztracených pověstí, část II. (1984) – Pokračuje v raných mytologických vyprávěních, včetně základního příběhu Eärendela.
Beleriandské balady (1985) – Obsahuje poetické verze příběhů ze Středozemě, zejména Leithianskou baladu a rané verze Húrinových dětí.
Utváření Středozemě (1986) – Zkoumá rané kosmogonické a historické spisy, včetně Quenty, Ambarkanty a Letopisů.
Ztracená cesta a další spisy (1987) – Zabývá se ranými koncepty cestování časem a základními mýty númenorejské legendy.
Návrat stínu (Dějiny Pána prstenů sv. 1) (1988) – Představuje nejranější koncepty a vývojové fáze Pána prstenů.
Zrada Sarumanova (Dějiny Pána prstenů sv. 2) (1989) – Pokračuje v podrobném zkoumání vývoje Pána prstenů.
Válka o Prsten (Dějiny Pána prstenů sv. 3) (1990) – Dále zkoumá vyvíjející se koncepty Pána prstenů.
Sauron poražen (Dějiny Pána prstenů sv. 4, včetně Notion Club Papers) (1992) – Uzavírá koncepty Pána prstenů a představuje Notion Club Papers, vyprávění zkoumající cestování časem a nový mýtus o Atlantidě.
Morgothův prsten (Pozdější Silmarillion sv. 1) (1993) – Zkoumá pozdější filozofické a metafyzické vývoje legendária, včetně esejů o Valar a povaze zla.
Válka o klenoty (Pozdější Silmarillion sv. 2) (1994) – Pokračuje v pozdějších vývojích Silmarillionu, zaměřuje se na První věk.
Lidé Středozemě (1996) – Zahrnuje pozdější eseje o národech a jazycích Středozemě, stejně jako Shibboleth Fëanora.

Rejstřík Dějin Středozemě (2002) – Komplexní rejstřík k celé sérii, nezbytný pro navigaci v jejím rozsáhlém a složitém obsahu.

Dobrodružství Toma Bombadila a jiné verše z Červené knihy: Vydáno v roce 1962. Tato sbírka poezie zahrnuje verše přímo se vztahující k postavám a tématům ze Středozemě, jako je Tom Bombadil, a další básně „blízké mytologii“ z Červené knihy Západní marky.

Cesta stále dál: Vydáno v roce 1967, s Donaldem Swannem. Jedná se o unikátní písňový cyklus, který obsahuje básně J.R.R. Tolkiena zhudebněné Donaldem Swannem, včetně několika ikonických veršů z Pána prstenů.

Historie Hobita: Editoval John D. Rateliff. Toto dílo bylo vydáno ve dvou svazcích v roce 2007, s jednosvazkovým vydáním „Stručná historie Hobita“ vydaným v roce 2015. Ačkoli se jedná primárně o editované vědecké dílo Rateliffa, obsahuje podstatné textové fragmenty týkající se vývoje Hobita, včetně chronologií, map a konceptů románu.

Následující tabulka poskytuje přehled nejdůležitějších děl o Středozemí, včetně informací o autorství/editaci, datu prvního vydání, stručném popisu obsahu, počtu jazyků, do kterých byla díla přeložena, a zajímavostech. Tato tabulka je cenná, protože uživatel výslovně požadoval počty překladů a podrobné informace o dílech souvisejících se Středozemí. Slouží jako stručný a okamžitý odkaz na nejznámější a nejrozšířenější knihy o Středozemi a zároveň zdůrazňuje klíčovou roli Christophera Tolkiena (a dalších editorů) při zveřejňování posmrtných vyprávění, čímž přímo odpovídá na požadavek „kdo napsal, začal psát a případně dokončil“.

Název díla	Autor/Editor	Datum prvního vydání	Stručný popis obsahu	Počet jazyků překladu	Zajímavost
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky	J.R.R. Tolkien	1937	Semenální fantasy román, který uvádí čtenáře do Středozemě prostřednictvím dobrodružství Bilba Pytlíka.	69 jazyků (125 překladů + 25 revizí)	Základní předehra k Pánovi prstenů.
Pán prstenů (trilogie)	J.R.R. Tolkien	1954–1955	Epická high-fantasy sága o zničení Jednoho prstenu a záchraně Středozemě.	57 jazyků (87 překladů + 17 revizí)	Tolkien sám napsal „Průvodce jmény“ pro překladatele, což zdůrazňuje jeho jazykovou preciznost.
Silmarillion	J.R.R. Tolkien (autor), Christopher Tolkien (editor)	1977	Mytologické a historické pozadí Středozemě, popisující její stvoření a rané věky.	Nejméně 32 jazyků	Tolkien zamýšlel vydat jej s Pánem prstenů, ale byl vydavatelem odmítnut. Christopher jej sestavil z otcových neuspořádaných rukopisů.
Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě	J.R.R. Tolkien (autor), Christopher Tolkien (editor)	1980	Sbírka nedokončených vyprávění a esejů rozšiřujících historii a mytologii Středozemě.	N/A	Poskytuje hlubší detaily o postavách a událostech zmíněných v Silmarillionu a Pánovi prstenů.
Húrinovy děti	J.R.R. Tolkien (autor), Christopher Tolkien (editor)	2007	Kompletní tragický příběh z Prvního věku Středozemě, sestavený z různých konceptů.	N/A	Jeden ze tří „Velkých příběhů“ Starých časů, jak je pojmenoval J.R.R. Tolkien.
Beren a Lúthien	J.R.R. Tolkien (autor), Christopher Tolkien (editor)	2017	Kompilace různých verzí ústředního milostného příběhu mezi smrtelným mužem a nesmrtelnou Elfkou.	N/A	Další ze tří „Velkých příběhů“ Starých časů.
Pád Gondolinu	J.R.R. Tolkien (autor), Christopher Tolkien (editor)	2018	Kompilace různých zpráv o pádu skrytého elfského města Gondolinu.	N/A	Třetí ze tří „Velkých příběhů“ Starých časů.
Podstata Středozemě	J.R.R. Tolkien (autor), Carl F. Hostetter (editor)	2021	Eseje a poznámky o kosmologii, filozofii a lingvistice Středozemě.	N/A	Nabízí hlubší akademický pohled na základní principy Tolkienova světa.
Pád Númenoru	J.R.R. Tolkien (autor), Brian Sibley (editor)	2022	Sbírka Tolkienových spisů o Druhém věku Středozemě a pádu Númenoru.	N/A	Shromažďuje veškeré Tolkienovy spisy o dramatickém pádu ostrovního království.

II. J.R.R. Tolkien: Původní díla nesouvisející se Středozemí

Tato sekce zdůrazňuje rozmanitou literární tvorbu J.R.R. Tolkiena mimo jeho primární legendárium, ukazující jeho všestrannost jako autora fikce, bajek a poezie, které stojí nezávisle na Středozemi.

Farmář Giles z Hamu, vydaný v roce 1949, je okouzlující středověká bajka vyprávějící humorný příběh o neochotném farmáři, který se nechtěně stane hrdinou tím, že přelstí draka.

„Lístek od Nigglea“ je hluboká krátká povídka, poprvé publikovaná v The Dublin Review v roce 1945. Jedná se o alegorický příběh o životě umělce, jeho díle a cestě dál, často interpretovaný jako reflexe Tolkienova vlastního tvůrčího procesu a jeho názorů na sub-kreaci.

Kovář z Velkého Woottonu, vydaný v roce 1967, je krátká povídka o chlapci, který v dortu najde kouzelnou hvězdu, jež mu umožní přístup do nebezpečné a okouzlující země Faërie.

Pan Bliss, posmrtně vydaný v roce 1982, je okouzlující ilustrovaný příběh pro děti o rozmarných neštěstích jednoho muže, původně napsaný a půvabně ilustrovaný Tolkienem pro jeho vlastní děti.

Roverandom, posmrtně vydaný v roce 1998, je dětský příběh napsaný pro jeho syna Michaela o hračce psa, který se kouzelně promění ve skutečného psa a vydá se na řadu fantastických dobrodružství.

Příběh Kullerva, posmrtně vydaný v roce 2015, editoval Verlyn Flieger. Jedná se o první publikaci dosud neznámého fantasy díla Tolkiena, založeného na finském eposu Kalevala. Je pozoruhodné, že toto rané dílo posloužilo jako významný zárodek pro pozdější, rozvinutější příběh Túrina Turambara v rámci legendária Středozemě.

Pád Artuše, posmrtně vydaný v roce 2013, editoval Christopher Tolkien. Jedná se o nedokončenou narativní báseň J.R.R. Tolkiena o artušovské legendě, která demonstruje jeho hluboký zájem o jiné mytologie a hrdinské cykly mimo jeho vlastní tvorbu.

Legenda o Sigurdovi a Gudrún, posmrtně vydaná v roce 2009, editoval Christopher Tolkien. Toto dílo je veršovaným převyprávěním severského cyklu Völsungů, odrážející Tolkienovo hluboké zaujetí severskou mytologií, která významně ovlivnila jeho tvorbu Středozemě.

Sebrané básně J.R.R. Tolkiena, vydané v roce 2024 (Velká Británie: 12. září, USA: 17. září), editovaly Christina Scull a Wayne G. Hammond. Tato monumentální třísvazková sbírka obsahuje přibližně 900 verzí 195 básní, z toho asi 70 dosud nepublikovaných děl. Zahrnuje celou Tolkienovu básnickou kariéru, od roku 1910, a obsahuje širokou škálu témat, od humorných veršů a válečných básní po ty, které se týkají jeho osobního života a legendária Středozemě. Zahrnuje také úryvky delších básnických děl a jeho básnické překlady.

Uživatel požadoval komplexní seznam knih a nedávné vydání Sebraných básní je významným doplňkem. Předtím byla Dobrodružství Toma Bombadila (1962) výslovně označována jako jediný dřívější samostatný svazek Tolkienových veršů. Obrovský objem a rozsah této nové sbírky – 195 básní, přibližně 70 dříve nepublikovaných, přes 1600 stran, přičemž některé básně mají až 22 různých verzí – naznačuje, že poezie byla mnohem ústřednějším, souvislejším a rozmanitějším aspektem Tolkienova tvůrčího života, než se dříve předpokládalo nebo bylo veřejně dostupné. Tato komplexní sbírka si vynucuje přehodnocení Tolkienova postavení jako básníka, přesahujícího vnímání, že jeho verše byly pouhým doplňkem nebo součástí jeho prózy. Odhaluje ho jako oddaného a plodného básníka, jehož dílo po celý život zkoumalo rozmanité téma, formy a jazyky (včetně staré a střední angličtiny, latiny, gótštiny, quenyi a sindarštiny). Tato publikace otevírá nové cesty pro vědecké bádání o jeho jazykovém a literárním vývoji a dokazuje, že jeho básnická tvorba byla významnou, byť z velké části nesebranou, součástí jeho uměleckého snažení.

Balada o Aotrouovi a Itroun, báseň původně publikovaná v The Welsh Review v prosinci 1945, a později vydaná jako samostatná kniha v roce 2016, editovaná Verlyn Flieger. Jedná se o temnou bretaňskou baladu o bezdětném pánovi, který hledá dítě u víly, s hroznou cenou.

Návrat Beorhtnotha Beorhthelmova syna: Hra napsaná v aliterativním verši, vydaná v roce 1953 s doprovodnými esejemi Beorhtnothova smrt a Ofermod.

Strom a list: Sbírka vydaná v roce 1964, obsahující vlivnou esej J.R.R. Tolkiena O pohádkách a alegorickou povídku Lístek od Nigglea. Christopher Tolkien napsal předmluvu k některým vydáním.

J.R.R. Tolkien byl významným filologem a profesorem a jeho akademické spisy často ovlivňovaly nebo přímo odrážely jeho tvůrčí úsilí, ukazující vědecké základy jeho imaginativních děl.

Slovník střední angličtiny: Vydáno v roce 1922.
Některé příspěvky k lexikografii střední angličtiny: Publikováno v The Review of English Studies v roce 1925.
Ďáblovi kočároví koně: Publikováno v The Review of English Studies v roce 1925.
Ancrene Wisse a Hali Meiðhad: Publikováno v Essays and Studies by members of the English Association v roce 1929.
Jméno 'Nodens': Publikováno ve zprávě o vykopávkách v Lydney Parku v roce 1932.
Sigelwara Land části I a II: Publikováno v Medium Aevum v letech 1932 až 1934.
Chaucer jako filolog: Příběh mlynáře: Publikováno v Transactions of the Philological Society v roce 1934. Toto dílo je pozoruhodné svým znovuobjevením dialektického humoru u Chaucera a zavedením rukopisu Hengwrt do textové kritiky Chaucerových Canterburských povídek.
„Beowulf: Monstra a kritici“: Jedná se o publikaci jeho stěžejní přednášky z roku 1936 o kritice Beowulfa. Tato esej je široce považována za jeden z nejvlivnějších kusů literární kritiky staroanglického eposu.
„O pohádkách“: Přednáška Andrewa Langa týkající se Tolkienovy filozofie fantasy, poprvé publikována ve zkrácené verzi v roce 1939 a v plné verzi v roce 1947. Tato esej je klíčová pro pochopení Tolkienových názorů na fantasy, „sub-kreaci“ a roli mýtu v lidské zkušenosti.
„O překladu Beowulfa“: Publikováno v roce 1940. Tato esej podrobně popisuje Tolkienovy názory na výzvy a principy překladu staroanglické poezie, zejména Beowulfa.
„Tajná vášeň“: Přednáška z roku 1930, publikovaná v Monstra a kritici a jiné eseje. Tato přednáška pojednává o potěšení a důležitosti vymýšlení jazyků, což je základní aspekt Tolkienova tvůrčího procesu. Rozšířená publikace s dříve nepublikovanými poznámkami a koncepty byla vydána v roce 2016.
Angličtina a velština: Publikováno v Angles and Britons: O'Donnell Lectures v roce 1963.
Příspěvky do Oxford English Dictionary: Vytvořeny v letech 1919–1920. Tyto příspěvky odrážejí jeho ranou profesionální práci jako lexikografa.
Příspěvky do Jeruzalémské bible: Jako překladatel a lexikograf v roce 1966.
Předmluva k druhému vydání Pána prstenů: Publikováno v roce 1966. Tato předmluva obsahuje Tolkienovy osobní komentáře k různorodé reakci na jeho dílo, jeho motivaci k psaní a jeho definitivní názor na povahu alegorie v jeho fikci.
Tolkien o Tolkienovi: Autobiografický text z roku 1966.
Řeky a majákové kopce Gondoru: Publikováno v roce 1969.
Monstra a kritici a jiné eseje: Posmrtná sbírka esejů vydaná v roce 1983. Editoval Christopher Tolkien. Tato sbírka shromažďuje klíčové akademické eseje, včetně „Beowulf: Monstra a kritici“, „O překladu Beowulfa“, „O pohádkách“, „Tajná vášeň“ a „Angličtina a velština“.
Beowulf a kritici: Editoval Michael D.C. Drout, vydáno v roce 2002. Tento svazek obsahuje Beowulf: Monstra a kritici spolu s dvěma koncepty delší eseje, z níž byl zkrácen, což nabízí vhled do jejího vývoje.

Tato tabulka přímo reaguje na požadavek uživatele na konkrétní kategorii „Autorské knihy nesouvisející se Středozemí“. Poskytuje stručný a přehledný souhrn Tolkienových tvůrčích a akademických děl, která existují mimo jeho primární legendárium. Vizuálně demonstruje šíři jeho zájmů a talentů, zdůrazňující, že jeho genialita přesahovala fantasy fikci a zahrnovala významné příspěvky do dětské literatury, bajek a literární kritiky.

Název díla	Datum prvního vydání	Stručný popis obsahu	Zajímavost
Farmář Giles z Hamu	1949	Humorná středověká bajka o farmáři, který přelstí draka.	Ukazuje Tolkienův talent pro humor a satiru mimo epický rozsah Středozemě.
„Lístek od Nigglea“	1945	Alegorická povídka o životě umělce a posmrtné cestě.	Často interpretováno jako reflexe Tolkienova tvůrčího procesu a jeho názorů na sub-kreaci.
Kovář z Velkého Woottonu	1967	Krátká povídka o chlapci, který získává přístup do země Faërie.	Tolkienova poslední publikovaná fikce za jeho života.
Pan Bliss	1982 (posmrtně)	Ilustrovaný dětský příběh o rozmarných neštěstích.	Původně napsáno a ilustrováno Tolkienem pro jeho vlastní děti.
Roverandom	1998 (posmrtně)	Dětský příběh o hračce psa, který se stane skutečným a prožívá fantastická dobrodružství.	Napsáno pro jeho syna Michaela po ztrátě hračky psa.
Příběh Kullerva	2015 (posmrtně)	Fantasy dílo založené na finském eposu Kalevala.	Rané dílo, které posloužilo jako zárodek pro příběh Túrina Turambara ze Středozemě.
Pád Artuše	2013 (posmrtně)	Nedokončená narativní báseň o artušovské legendě.	Demonstruje Tolkienův zájem o jiné mytologie a hrdinské cykly.
Legenda o Sigurdovi a Gudrún	2009 (posmrtně)	Veršované převyprávění severského cyklu Völsungů.	Odráží Tolkienovo hluboké zaujetí severskou mytologií, která ovlivnila jeho tvorbu Středozemě.
Sebrané básně J.R.R. Tolkiena	2024	Monumentální třísvazková sbírka 195 básní, včetně 70 dosud nepublikovaných děl.	Odhaluje Tolkienovu rozsáhlou a rozmanitou básnickou tvorbu po celý život, přesahující jeho prozaická díla.
Balada o Aotrouovi a Itroun	1945	Temná bretaňská balada o pánovi, který hledá dítě od víly.	Rané, ale významné dílo, které ukazuje Tolkienův zájem o keltskou mytologii.
Návrat Beorhtnotha Beorhthelmova syna	1953	Hra v aliterativním verši s doprovodnými esejemi.	Ukazuje Tolkienovu hlubokou znalost staroanglické poezie a dramatu.
Strom a list	1964	Sbírka obsahující esej O pohádkách a povídku Lístek od Nigglea.	Klíčové pro pochopení Tolkienovy filozofie fantasy a sub-kreace.
„Beowulf: Monstra a kritici“	1936	Publikace jeho stěžejní přednášky o kritice Beowulfa.	Jedna z nejvlivnějších literárních kritik staroanglického eposu.
„O pohádkách“	1939 (zkrácená verze), 1947 (plná verze)	Esej o Tolkienově filozofii fantasy a roli mýtu.	Klíčová pro pochopení Tolkienových názorů na literární tvorbu a imaginaci.
„Tajná vášeň“	1930	Přednáška o potěšení a důležitosti vymýšlení jazyků.	Odhaluje ústřední roli jazyka v Tolkienově tvůrčím procesu.
Monstra a kritici a jiné eseje	1983 (posmrtně)	Sbírka klíčových akademických esejů.	Shromažďuje Tolkienovy nejdůležitější vědecké příspěvky, které ovlivnily jeho fikci.

III. J.R.R. Tolkien: Přeložená díla jiných autorů

Hluboké znalosti starověkých a středověkých jazyků J.R.R. Tolkiena byly nejen základem jeho vymyšlených světů, ale také ho vedly k tvorbě významných vědeckých překladů klasických textů. Tato díla odrážejí jeho filologickou odbornost a literární vlivy, které formovaly jeho vlastní psaní.

Sir Gawain a Zelený rytíř: Spolu s E.V. Gordonem editovaný překlad středoanglického rytířského románu, poprvé vydaný v roce 1925. Revidované vydání bylo později publikováno v roce 1967.

Sir Gawain a Zelený rytíř, Perla a Sir Orfeo: Překlady těchto tří důležitých středověkých básní J.R.R. Tolkiena byly posmrtně vydány v roce 1975. Christopher Tolkien tuto sbírku editoval, čímž zpřístupnil otcovu filologickou práci na těchto textech širšímu publiku.

Staroanglický „Exodus“: Toto dílo, zahrnující text, překlad a komentář J.R.R. Tolkiena, editovala Joan Turville-Petre a bylo vydáno v roce 1981. Představuje Tolkienovo vědecké zaujetí staroanglickou poezií.

Finn a Hengest: Fragment a epizoda: Vydáno v roce 1982. Tento svazek představuje Tolkienovu podrobnou akademickou studii a překlad dvou souvisejících staroanglických poetických fragmentů.

Beowulf: Překlad a komentář, spolu se Sellic Spell: Posmrtně vydáno v roce 2014. Editoval Christopher Tolkien. Tato dlouho očekávaná publikace obsahuje Tolkienův vlastní prozaický překlad staroanglického eposu Beowulf z roku 1926, spolu s jeho rozsáhlým komentářem a výběrem z jeho poznámek k přednáškám o textu. Zahrnuje také jeho jedinečné „Sellic Spell“, ve kterém Tolkien vytvořil imaginární „hvězdičkový“ zdroj pro legendu o Beowulfovi. Sám J.R.R. Tolkien věřil, že prozaický překlad Beowulfa by měl primárně sloužit jako „pomůcka ke studiu“ spíše než jako samostatné literární dílo, zdůrazňující důležitost původní poetické formy.

„Kniha Jonáš“: Překlad biblické knihy J.R.R. Tolkiena, před jejím konečným vydáním pro Jeruzalémskou bibli, byl publikován v Journal of Inklings Studies v roce 2014.

Elfské překlady katolických modliteb: Tyto modlitby, složené Tolkienem v 50. letech, zahrnují quenijské verze Otčenáše (Ataremma), Zdrávas Maria (Aia María), Sláva Otci (Alcar i Ataren), Loretánských litanií a Pod ochranu tvou se utíkáme (Ortírielyanna), stejně jako sindarinský Otčenáš (Ae Adar Nín). Tyto jedinečné jazykové cvičení byly publikovány ve Vinyar Tengwar v roce 2002.

Tato tabulka přímo reaguje na požadavek uživatele na konkrétní kategorii „knihy nesouvisející se Středozemí, které pouze přeložil“. Poskytuje jasný a stručný přehled Tolkienových hlubokých akademických příspěvků jako filologa a překladatele. Zdůrazňuje méně známý, ale stejně významný aspekt jeho intelektuální tvorby, který je často zastíněn jeho fikcí. Dále demonstruje hluboké vědecké základy, které podpořily a ovlivnily jeho tvůrčí budování světa.

Původní dílo	Tolkienova role	Datum prvního vydání	Stručný popis obsahu	Zajímavost
Sir Gawain a Zelený rytíř	Spolu-editor a překladatel	1925	Překlad středoanglického rytířského románu.	Ukazuje Tolkienovu hlubokou znalost středověké angličtiny.
Sir Gawain a Zelený rytíř, Perla a Sir Orfeo	Překladatel, editor (Christopher Tolkien)	1975 (posmrtně)	Překlady tří významných středověkých básní.	Christopher Tolkien je editoval, čímž zpřístupnil otcovu filologickou práci.
Staroanglický „Exodus“	Překladatel, autor komentáře	1981 (posmrtně)	Tolkienův překlad staroanglické básně s poznámkami a komentářem.	Příklad Tolkienova hlubokého vědeckého zájmu o staroanglickou poezii.
Finn a Hengest: Fragment a epizoda	Překladatel, autor studie	1982 (posmrtně)	Podrobná akademická studie a překlad staroanglických poetických fragmentů.	Odráží Tolkienovo studium raných germánských hrdinských tradic.
Beowulf: Překlad a komentář, spolu se Sellic Spell	Překladatel, autor komentáře	2014 (posmrtně)	Tolkienův prozaický překlad Beowulfa z roku 1926 s rozsáhlým komentářem.	Tolkien věřil, že prozaický překlad Beowulfa by měl sloužit jako „pomůcka ke studiu“.
„Kniha Jonáš“	Překladatel	2014 (posmrtně, v časopise)	Tolkienův překlad biblické knihy před finální editací pro Jeruzalémskou bibli.	Ukazuje Tolkienovu práci jako lexikografa pro biblické texty.
Elfské překlady katolických modliteb	Autor překladů	2002 (posmrtně, v časopise)	Quenijské a sindarinské verze katolických modliteb.	Jedinečné jazykové cvičení, které demonstruje praktické použití Tolkienových vymyšlených jazyků.

IV. Christopher Tolkien: Původní díla a redakční příspěvky k dílům J.R.R. Tolkiena nesouvisejícím se Středozemí

Kromě své rozsáhlé a klíčové redakční práce na rukopisech svého otce o Středozemí byl Christopher Tolkien sám významným vědcem, který přispíval ke studiu staré norštiny a dalších oborů. Hrál také zásadní roli při editaci a kurátorství děl J.R.R. Tolkiena, která nesouvisela se Středozemí.

„Bitva Gótů a Hunů“: Článek, jehož autorem je Christopher Tolkien, publikovaný v Saga-Book v letech 1953–1957. To demonstruje Christopherovy nezávislé akademické zájmy, zejména ve studiu staré norštiny a germánských studií.
Úvod k dílu Gabriela Turville-Petreho, Hervarar saga ok Heiðreks: Christopher Tolkien napsal úvod k tomuto vědeckému dílu, vydanému v roce 1956, s opraveným dotiskem v roce 1976.
Sága o králi Heidrekovi Moudrém: Vydáno v roce 1960. Toto významné nezávislé vědecké dílo bylo přeloženo z islandského Hervarar saga ok Heiðreks Christopherem Tolkienem, který také poskytl rozsáhlý úvod, poznámky a dodatky.

Christopher Tolkien také pečlivě editoval několik děl svého otce, která přímo nesouvisela s legendáriem Středozemě, čímž zajistil jejich publikaci a vědecké představení.

Příběh jeptišky (od Geoffreyho Chaucera): Editoval Christopher Tolkien s Nevillem Coghilllem, vydáno v roce 1958.
Příběh odpustkáře (od Geoffreyho Chaucera): Editoval Christopher Tolkien s Nevillem Coghilllem, vydáno v roce 1959.
Příběh právníka (od Geoffreyho Chaucera): Editoval Christopher Tolkien s Nevillem Coghilllem, vydáno v roce 1969. Tato vydání Chaucerových povídek zdůrazňují Christopherovo akademické zázemí ve středověké literatuře.
Obrázky J.R.R. Tolkiena: Vydáno v roce 1979. Tato sbírka rozmanitých uměleckých děl J.R.R. Tolkiena byla editována Christopherem Tolkienem. Ačkoli některé ilustrace mohou souviset se Středozemí, samotná kniha je spíše kompilací umění než narativním dílem.
Dopisy J.R.R. Tolkiena: Vydáno v roce 1981. Tato rozsáhlá sbírka dopisů byla editována Christopherem Tolkienem s Humphreym Carpenterem. Poskytuje neocenitelný vhled do života, díla a myšlenek J.R.R. Tolkiena, včetně mnoha diskusí o jeho spisech o Středozemí, jeho akademické kariéře a osobních úvahách. Revidované a rozšířené vydání bylo vydáno v roce 2023.

Zatímco hlavní sláva Christophera Tolkiena pramení z jeho práce na Středozemi, dostupné informace jasně naznačují jeho vlastní původní vědecké příspěvky, jako je Sága o králi Heidrekovi Moudrém a jeho články. Dále se jeho redakční práce rozšiřuje mimo pouhé fiktivní legendárium a zahrnuje kompilace uměleckých děl jeho otce (Obrázky J.R.R. Tolkiena) a životopisné dopisy (Dopisy J.R.R. Tolkiena). Tato šíře jeho práce upevňuje jeho pozici klíčového kurátora otcova kompletního odkazu a zároveň ukazuje jeho nezávislý vědecký přínos. Christopher Tolkien tedy nebyl jen strážcem literárního pokladu svého otce, ale sám byl významnou postavou v akademickém a literárním světě, jehož pečlivá práce umožnila světu plně ocenit rozsah a hloubku Tolkienova génia.